Pro vytištění je verze v PDF
rád bych zareagoval na článek uveřejněný v Respektu č. 42/2000 na str. 18 ,,Buddha z Vinohrad: Indická nauka zasáhla nejvíc ateistický stát Evropy``.
Nemíním ztrácet čas neplodnou diskusí o pravdě víry křesťanské nebo buddhistické, byť jako křesťan bych měl k ní co dodat. Nepředpokládám, že by můj názor, že ,,pravda je jenom jedna`` nalezl podstatnější odezvu na stránkách časopisu, který ve stejném čísle propaguje (byť na placených stránkách) ,,multireligiózní setkání`` ve svatovítské katedrále. Přesto se ale snad mohu vyslovit k tomu, jak byly názory autora článku formulovány. Domnívám se totiž, že tento článek silně poklesl pod relativně kvalitní úroveň, kterou jinak Respekt zachovává, a kvůli které si ho kupuji. Dovolil bych si proto upozornit na několik věcí, které se mi nezdají být v pořádku i z hlediska co možná nezaujatého.
Nejprve bych se zastavil u ,,bleskovitého`` podnadpisu celého článku. Chápu snahu autora (nebo redakce) upoutat, ale přesto myslím by se autor článku do seriózního časopisu měl zamyslet nad tím, že nadpis jeho článku ostře nesouhlasí s vlastním obsahem článku. Mám na mysli třeba tvrzení v sloupci 1, posledním odstavci, začínající větou ,,K žádnému boomu buddhismu v Čechách ale nedochází.``
Co mi ale vadí na tomto článku daleko více je nejasnost jeho ideje. Na jednu stranu autor nikterak svoje východisko nevyjasňuje (což se mi samo o sobě v dialogu o náboženství nezdá vhodné, protože nic takového jako skutečně nezaujatý pohled nepovažuji v této otázce za možný). Zdálo by se tedy, že se autor snaží o ,,nezaujatý a objektivní`` článek. Aby ale něčeho takového mohl autor dosáhnout musí ale podle mého názoru hodně znát o názorech druhých a musí být schopen posuzovat hodnotu výroků z hlediska jejich autorů.
Zejména mě v této souvislosti mrzí tvrzení útočící na poctivost papeže Jana Pavla II. (podotýkám, že nejsem katolík) - ,,oficiální linie Vatikánu přesto nebrání papeži Janu Pavlovi II., aby prohlásil, že bez Ježíše není možné dosáhnout spásy``. Pochopil autor co vlastně tvrdí v této větě? Vždyť kdyby papež tvrdil něco jiného, byl by podle mého názoru špatným nástupcem sv. Petra, který prohlásil (Sk 4.12), že ,,není v žádném jiném jménu spasení`` nežli ve jménu Pána Ježíše Krista. Skutečně si autor představuje, že by se papež měl postavit proti Pánu Ježíši, který tvrdil (J 14.6), že nikdo nepřichází k Otci, nežli skrze něj?
Ještě jedna věc mě na článku zaujala. Dle lamy Ole Nydhala prý ,,monoteistická náboženství [...] vytvářela mocenské struktury, ve kterých mohla [...] jen malá skupina lidí hovořit s Bohem a říkat ostatním co mají dělat.`` Do protikladu staví východní spirituality, ,,kde nikomu nikdo neříká, co si přeje Bůh``. Je pozorzuhodné, jak moc tento kousek článku ukazuje, že autorovi názory o světě jsou vytvářeny převážně jeho přáními nežli realitou.
Na jednu stranu zcela pomíjí velmi silné proudy křesťanství, které kladly veliký důraz na osobní nezprostředkovaný přístup k Bohu (v podstatě celá reformace, u nás nejvýrazněji Jednota bratrská, tradice ,,pouštních otců``, nebo i moderní pokoncilní katolictví a současné charismatické hnutí procházející v současnosti celým křesťanstvem). Na druhou stranu autor pomíjí podle mého (nepříliš informovaného) názoru mnohem nedemokratičtější (bez jakéhokoli hodnocení) struktury dalajlámy ve Lhase, propojení státu a buddhismu v Thajsku, s hinduismem zcela spojenou kastovní soustavu v Indii, nebo konečně (také východní) středověkou Čínu. Všechny tyto věci snad ještě více kontrastují s ,,epochou demokracie a internetu``, nežli křesťanství, které se v některých svých proudech (presbyterianism ve Spojených státech osmnáctého století např.) stálo dle tvrzení mnohých ideologickým základem moderní demokracie a individualismu (u nás je s tímto tvrzením známý třeba Max Weber).
Tím samozřejmě nechci popírat, že i s křesťanstvím jsou spojeny mnohé (značně nepříjemné) mocenské struktury. A nechci ani popírat, že křesťanství není základem internetu (bohužel).